Mongolská jurta

Mongolové ve vnitřní Asii tradičně vedli kočovný způsob života. Pohybovali se ve skupinách a putovali po velkých pláních rozdělených řekami a obklopených horskými masivy. Typickými zvířaty jejich kultury byly koně, ovce, skot (a v některých oblastech velbloudi).

Ze všech zvířat si nejvíce uctívali koně, kteří byli nejbližšími společníky lidí. Používali se k různým účelům, jako je doprava, nošení nákladů, boj a dokonce sloužili i jako potrava. Koně byli hluboce uctíváni. Mimořádný vztah mezi člověkem a koněm byl jedním z nejdůležitějších prvků mongolské kultury.

Jurta, v mongolštině známá jako ger, je jedním z nejznámějších symbolů mongolské národní identity. Její konstrukce a materiály jsou ideální pro kočovný způsob života. Snadno se sestavují a rozebírají, ale zároveň jsou dostatečně lehké, aby se daly přepravovat na vozech tažených voly, koňmi nebo velbloudy. Všechny komponenty průměrné jurty váží celkem 250 až 300 kilogramů.

Zajímavé je, že Mongolsko sice využívá moderní technologické vymoženosti, ale značná část jeho obyvatel dodnes žije v jurtách. Zatímco v centrálních čtvrtích hlavního města Ulánbátaru jsou postaveny výškové budovy, na okrajích města se ještě stále nacházejí jurtové čtvrti.

Mongolské jurty mají kruhový tvar. Podle mongolské víry se špatná energie může nahromadit v rozích, což se v jurtě kruhového tvaru nemůže stát. Obyvatelé jurty tak mohou mít klidný spánek a ochranu před negativními emocemi (jako je například hněv).

Interiér jurty je tradičně rozdělen na několik prostorů, z nichž každý má jinou funkci. Podle zvyku je vchod vždy obrácen k jihu, aby byl interiér chráněn před silnými severními větry a aby mohl unikat kouř. Prostor v blízkosti vchodu je vyhrazen pro běžné návštěvníky. Naproti vchodu se nachází rodinný oltář. Prostor před oltářem je vyhrazen významným hostům. Strana manžela se nachází vlevo od vchodu. V této oblasti sedí i mužští hosté. Pravá strana je určena pro manželku, děti a hosty ženského pohlaví. Uprostřed jurty se nachází ohniště, které má hluboký symbolický význam. Samotný oheň je uctíván jako posvátný a ohniště symbolizuje střed vesmíru.

Snadná montáž a demontáž byla jedním z nejdůležitějších aspektů při navrhování jurty. Materiály použité při její stavbě byly vybrány na základě přírodních zdrojů dostupných v daném regionu. Konstrukci stěn jurty tvořila mřížová konstrukce, která vznikla spojením několika kusů dřeva. Jednotlivé prvky byly k sobě připevněny pomocí vázacího materiálu. Střecha byla zhotovena z kůlů podepřených sloupy. Uprostřed střechy byl navržen kruhový otvor, kterým mohl unikat kouř.

Vnější strana jurty byla pokryta plstí, která se vyráběla ze zhuštěné a vysušené zvířecí srsti (hlavně z ovčí vlny). Plsť je vynikajícím izolantem: účinně udržuje teplo a je také prodyšná a nepromokavá. Plstěný potah byl ke konstrukci připevněn pomocí lan. Tato lana nejenže držela plsť na místě, ale také zajišťovala stabilitu celé konstrukce. Kouřový otvor a vchod byly zakryty samostatnou nastavitelnou plachtou. V teplém počasí se plstěný potah ve spodní části jurty vyhrnul, čímž se zajistila potřebná cirkulace vzduchu a větrání interiéru.